PRAHA Jít se najíst na golf? A proč ne? Cenovky za polední menu tu rozhodně nevystřelují tak vysoko, jak by se mohlo zdát, a i ve velkých aglomeracích restaurace na golfových hřištích dokážou nabídnout zákazníkům atraktivní ceny.
Golfové resorty v tuzemsku dnes nejsou jen místem, kde lidé sportují, ale stále více se stávají i centry kulinářských zážitků. Faktem ale je, že kvůli tomu, že stavy hráčů golfu se v Česku nezvyšují, musejí se restaurace golfových klubů o to víc snažit, aby dokázaly nejen přitáhnout pozornost nových strávníků, ale hlavně udržet ty stávající. A ukazuje se, že cena nemusí být tou hlavní pákou, jak na to.
„Hotel s restaurací stojí přímo na návsi obce Hořehledy a vede kolem něj silnice první třídy spojující Plzeň s Příbramí. Tudíž na rozdíl od řady golfových restaurací, naše je na první pohled záměrně zcela negolfová,“ odpověděl HrejGolf.cz Martin Kopčák, generální manažer PilsnerGolf Resort Hořehledy na to, jak zajišťuje pozornost u lidí klubové restaurace. I to je dle něj důvod, proč klientelu až z devadesáti procent tvoří negolfisté.
Přitáhnout a nepustit
Po dopisování se zhruba pěticí golfových restauratérů z Čech a Moravy na téma bistra na golfu je jasné jedno: Pokud se golfovému klubu podaří vymyslet a prosadit strategii, která by dokázala přitáhnout pozornost lidí k jídlu v golfovém resortu, má většinou vyhráno. „Nám se to podařilo i díky tomu, že jsme upravili nejen restaurační služby, ale i hotelové či pobytové nabídky namířené pro negolfovou klientelu,“ řekl Martin Kopčák. Během pěti let se díky tomu dokázali vyšvihnout na jedno z nejlépe hodnocených ubytovacích zařízení v Brdech s návštěvností přes dva tisíce hostů z celého světa.
Tajemství úspěchu, jak mít restauraci plnou lidí, ale může být i v tom, že provozovatelé dokážou nabídnout jídla za dostupné ceny. A to hlavně v podobě poledních menu. V řeči čísel to znamená, že třeba na Hořehledech se lidé mohou najíst i za necelé dvě stovky na osobu bez nápojů. „Snažíme se vařit co nejvíce neutrální evropskou kuchyni za ceny, které je schopen zaplatit i kolemjedoucí cyklista – minutková kuchyně se u nás u většiny pokrmů pohybuje do dvou set korun za porci,“ vysvětluje Martin Kopčák.
Podobná strategie platí i v hlavním městě. Když třeba přijedete v poledne do restaurace Green Bistro na pražské golfové Hostivaři, budete mít hodně často problém zaparkovat. Polední menu tu totiž dokáže zaplnit celou restauraci. Kompletní oběd bez pití z něj totiž stojí většinou okolo dvou set korun na osobu. V okolí areálu jsou navíc dvě populární restaurace pivovaru Hostivar. Restaurace na golfových hřištích se snaží usadit se v myslích zákazníků ale nejen tím, že nabízejí kvalitní a cenově dostupné obědy, ale stále častěji i tím, že vaří celý den. Třeba restaurace Amuse golfového klubu Hodkovičky tak dokáže ke snídani nabídnout jídlo v ceně kolem 80 až 100 korun.
Čerstvé suroviny? No jasně!
Když se zeptáte v nějaké golfové kuchyni, na co sázejí, aby přitáhli co nejvíce lidí, velmi často uslyšíte jednoduchou odpověď: „Nesnažíme se o michelinskou kuchyni, ale vaříme z čerstvých a pokud možno lokálních surovin.“ Jenže to, že se vaří z čerstvých surovin dnes vědí přece všichni. Takže, co může stát za úspěchem v podobě plných restaurací na golfu? „Fandíme slow food, vážíme si kultury stolování a vychutnávání místních produktů, které by mohly být odsouzeny k zániku na úkor mezinárodní standardizace potravinářských výrobků a rychle se rozvíjející ‚kultury‘ fast food,“ říká třeba o sobě restaurace na Loretě Golf clubu Pyšely.
Okřídlený bonmot, že v Česku je i přes snahu nabízet v gastronomii nejnovější trendy a chutě, stejně pořád nejžádanějším jídlem „smažák s hranolky“ sice na mnoha místech přestává platit, ale jsou tu závažnější komplikace. Problémem je totiž spíše to, že řada provozovatelů restaurací, a stále mluvíme o golfových resortech, má kvůli doslova nulové návštěvnosti v zimě vážné problémy. Stává se tak stále častěji, že od prosince až do února či března třeba v oblíbeném resortu nevaří.
