PRAHA Příroda nám stále dokazuje, že i přes nejnovější technologie a poznatky, na které člověk dosáhl, má nad ním pořád velkou moc. Laskaví čtenář mi jistě odpustí značné zjednodušení, ale i pandemie koronaviru není z tohoto pohledu nic jiného než „přírodní katastrofa“.
Co z toho vyplývá? Jednoduše to, že byť je současné virové běsnění ve světě pro lidi nebezpečné, není to jediná příčina, kvůli které se omezuje třeba provoz golfových resortů.
Nejen voda a vítr umějí zazlobit
Přírodní katastrofy jako záplavy, vichry nebo sněhové závěje patří v Česku k příčinám, kvůli kterým už golfové areály stály. A někdy ne na krátko. Tak například rok 2013: Po dlouhé a tuhé zimě, přišly do Česka v červnu masivní přívaly vody. Vytrvalé deště způsobily obrovské záplavy, které postihly i řadu golfových hřišť. Zcela pod vodou se tak ocitly například pražské Hodkovičky i Zbraslav, mimo Prahu pak Kotlina u Litoměřic. Záplavy výrazně zkomplikovaly provoz třeba i v Poděbradech či plzeňské Dýšině. Anebo sníh – jeho nečekané návaly dokážou s hřištěm na golf také pořádně „zacvičit“ Dobře to vědí třeba kolem Liberce, Krkonoš a vůbec hor, nebo třeba u Broumovských stěn v Grosshof Golf Club.
„Pokud si dobře pamatuji tak v důsledku povodně v roce 2013 bylo hřiště uzavřeno od druhého června 2013 do května 2014,“ řekl HrejGolf.cz Michal Vlček, generální ředitel Praguje City Golf. „Během této doby probíhala likvidace škod a obnova hracích ploch,“ doplnil Vlček. Zbraslavské hřiště se z vodou zpustošeného areálu dokázalo bravurně dostat a pět let poté, jak si všiml magazín Golfextra, uspořádalo mezinárodní turnaj ze série Challenge Tour.
„U nás sezóna začíná spíš koncem března nebo na začátku dubna. Takže současné omezení zatím do provozu hřiště zásadně nezasáhlo. Původní plán byl otevřít hřiště třicátého března,“ řekla HrejGolf.cz Pavlína Bitvarová z Grosshof Golf Clubu. Podle ní současné zákazy volného pohybu dají aspoň více času na další úpravy hřiště – například vybudování nového mostku mezi osmou a devátou jamkou po vzoru Swilcan bridge v St. Andrews. Přesto i u Broumovských skal museli už v historii místo března otevírat až v září, tedy o půl roku později. „V roce 2012 jsme začali hrát až v září, což ale bylo tím, že právě v tomhle roce začalo vznikat prvních šest jamek resortu,“ řekla s nadsázkou Pavlína Bitvarová. Naučit se ale fungovat se sněhem bylo pro resort nutností. „Třeba v roce 2016 jsme měli sníh na hřišti ještě v půlce března a letos dokonce až do 31. března. Takže zahájení sezóny by asi stejně bylo nutné posunout,“ dodala, jak říkají místní, dobrá duše a hybná síla broumovského klubu.
Škody nejsou malé
Nebo situace o pět let později od roku 2013: Zpravodajský server iDnes.cz psal v květnu 2018, že severomoravská golfová hřiště jsou vinou záplav uzavřena. Až do odvolání se nehraje v Ropici, Čeladné, Ostravici, Šilhéřovicích, Kravařích, ani v Ostravě-Zábřehu. Mimochodem – i přes velké komplikace s počasím se tehdy na hřišti v Čeladné, byť neleží přímo u řeky, uskutečnil v srpnu další ročník turnaje Czech Open z nejvyšší série turnajů European Tour.
I když je odpověď na otázku, kolik stojí náprava škod po přírodních katastrofách nebo nyní kvůli omezení pohybu, pro majitele hřišť citlivá, neoficiálně řada z nich připouští, že při déle trvajícím zákazu mohou přijít až o desítky milionů korun. Nikdo to ale na přímou řeč neřekne, neboť zatím nikdo netuší, jak dlouho bude kvůli pandemické vlně viru nejen sportovní život zastaven. A podobné je to i s čísly u škod po přírodních katastrofách. Dle neoficiálních vyjádření se u těch nejpostiženějších hřišť pohybovaly náklady na obnovení areálu v řádu až desítek milionů korun. Pravdou je, že hřiště jsou na přírodní katastrofy pojištěna, takže se škody mohly pokrýt z pojistek.
Bez lidí to prostě nejde
Otázka, kterou si možná kladete, je tak jasná: Dá se říct, že je pro golfová hřiště větší problém nějaká živelná katastrofa, která naruší fungování resortu nebo, jak se to děje nyní, nařízení vlády, které omezuje pohyb kvůli pandemické nákaze? „Ptáte se mě na něco, co nemohu aktuálně porovnávat. S živelnými katastrofami jsme se naučili globálně počítat a s přihlédnutím k jejich obvyklé míře a rozsahu v té které části světa nějak žít, případně preventivními opatřeními minimalizovat rizika a dopady,“ vysvětluje Michal Vlček. Aktuální pandemická situaci ve spojení s Covid-19 je ale podle něj něco, co evidentně nikdo neumí v čase předvídat, následně řešit v režimu zaběhlých účinných postupů a definovat exaktně předpokládaný rozsah a dopady ve všech směrech.
„Lze z pohledu běžného občana do určité míry chápat, že v takovýchto situacích přichází spontánní rozhodnutí někdy i na úrovni „pokus-omyl“ bez větších výsledných efektů. Z pohledu provozování ekonomických činností je to samozřejmě zásadní zásah, který s sebou nese omezení nebo úplné přerušení a zánik těchto činností, aktuálně bez téměř jakýchkoliv náhrad vzniklých škod,“ řekl HrejGolf.cz Michal Vlček. Podle něj nyní platí to, že všichni sbíráme zkušenosti za běhu a na závěry si musíme počkat až tato situace pomine. „Doufám, že ji všichni přečkáme ve zdraví a budeme se moci opět věnovat práci ve svých resortech a na hřištích,“ uzavřel Michal Vlček.
