PRAHA Semknutost, vzájemná podpora lidí nebo loajalita ke klubu v podobě stálého členství. I tak může vypadat „klubovost“. Samotné golfové kluby se snaží pestrými aktivitami své členy v těchto aktivitách podporovat. Překážkou, kterou musejí kluby každým rokem překonávat víc a víc je „nedostatek“ lidí.
Nedávno mi jeden z mých golfových kamarádů položil zajímavou otázku: „Hele, jak vlastně domácí golfové kluby podporují klubovost? Vzájemnou podporu členů a poznávání se.“ Vrtalo mi to hlavou, a tak jsem začal zjišťovat, jak to vlastně s tou „klubovostí“ u nás je.
Recept nemusí být složitý
Za klubovost lze s určitou dávkou zjednodušení označit sounáležitost, příslušnost a všemožnou podporu členství v daném klubu. Téma je to zvláště dneska, v časech zastavení volného pohybu lidí kvůli virové pandemii, obzvláště důležité. Ke slovu se tak dostávají tradiční nástroje – jako jsou elektronické magazíny, newslettery, možnost si „zachatovat“ s představiteli domovského klubu, nebo jim přímo zavolat.
„Celý provoz areálu je založen na snaze vyjít maximálně vstříc potřebám a přáním našich návštěvníků a zároveň zachovat rodinnou a pohodovou atmosféru.“ Prozradil recept, kterým podporuje lepší sounáležitost členů klubu Martin Kopčák, generální ředitel PilsnerGolf Resort Hořehledy.
Podle Kopčáka klub vymýšlí pro členy různé výzvy, organizuje pro ně turnaje ve všemožných variantách, domlouvá pro ně reciprocity na okolních hřištích, nebo organizuje speciální pobytové balíčky v hořehledském hotelu. Sám říká, že osobní vazby na jednotlivé členy jsou tím, co se snaží nejvíce hýčkat. „Prakticky o každém víme, co rád jí a pije, jakou si přeje kávu, jak si značí své golfové míčky. A jsme pyšní, že díky těmto drobnostem z jejich života, jim můžeme nabídnout ještě lepší služby,“ doplnil Martin Kopčák.
Víc lidí, větší kreativita
Řeknete si, no jo, když má klub nějaké omezené množství lidí, tak taková podpora, jakou zmínil ředitel Hořehled nebude problém. Jenže, co když těch lidí je o mnoho víc? „Patříme mezi největší golfové kluby v České republice, a tak udržovat klasický klubový život není jednoduché,“ upozornila HrejGolf.cz Lenka Černá z marketingu klubu Golf Hostivař na možné komplikace, které s udržováním vzájemnosti členů a klubu mohou přinášet. „Ale i tak na tom úspěšně pracujeme. Vydáváme pro naše členy klubový magazín, kde se sami o sobě mohou přečíst a kde se seznámí se zajímavostmi z hostivařského klubu. Magazín rozesíláme všem členům do schránek zdarma a online je k dispozici všem zájemcům. Jsme s našimi členy v pravidelném kontaktu, jsme k dispozici, když potřebují poradit, a připravujeme pro ně akce, na kterých se společně setkáváme,“ vypočítala Lenka Černá.
Golfové kluby se snaží o to, aby si takzvané „na své“ v klubu, a to nejen při hře, přišli všichni, jak zarputilí golfisté, tak nováčci, kteří mají třeba ještě ostych nebo neznají osobně matadory svého domovského klubu. Někde dokonce mají k podobným aktivitám i speciální „klub“. „V Golfresortu Monachus působí Golf Club Mnich. Nepatříme ke klubům s tisíci členy, ale mnozí jsou nepřetržitě v klubu již od jeho založení. Na klubovém životě si velice zakládáme a neustále se snažíme, aby se členové cítili, že jsou jeho součástí,“ vysvětlil HrejGolf.cz David Čech z Novobystřického golfového klubu. „Jsme nadšeni, že sami členové mají zájem o to, aby klubový život neupadal, a zapojují se do něj. Vzorovým příkladem je Monachus Ryder Cup, který jsme ve spolupráci s jedním ze skalních členů v loňském roce zorganizovali a pro velký úspěch v něm budeme i v nadcházejících letech pokračovat,“ dodal David Čech.
Turnaje, slevy a věrnostní programy
Golfové kluby tak pořádají pro své členy série turnajů, které spojí například s večerním posezením, právě proto, aby se lidé vzájemné lépe poznali. Pravdou ale je, že někdy stačí k podpoře „ducha“ klubu zdánlivé maličkosti. „Na Grosshofu nevymýšlíme nic převratného. Základ je jednoznačně přátelská atmosféra. Což oceňuje opakovaně i spolek golfových Všudehrálů, řekla HrejGolf.cz Pavlína Bitvarová z broumovského klubu Grosshof. I u nich se dle jejích slov vyplácí sázka na již zmíněné turnaje pro členy. „Třeba Čarodějnický nebo Kloboukový turnaj, nebo turnaje kombinující různé aktivity, např. Fish & Golf, kdy účastníci druhé kolo po tom golfovém absolvují coby sportovní rybáři u rybníčku s rybí násadou, který je součástí hřiště. A výsledky obou disciplín se potom sčítají do celkového výsledku,“ popsala Pavlína Bitvarová.
Sportovištím se také vyplácí propojení členských turnajů s charitativními projekty. „Několikrát jsme uspořádali charitativní turnaj s dražbou, jejichž výnos posloužil podpoře lidí, kteří to potřebovali,“ potvrdila názor pravá ruka prezidenta broumovského golfového klubu Bitvarová. Otázky spojené s loajalitou, klubovostí, chcete-li, se intenzivně řeší také v anglo-saském světě. Svět současného golfu se totiž potýká s podobnými potížemi, jako má sport v tuzemsku – odchody lidí, úbytek členů a stagnující, ne-li přímo klesající křivka návštěvnosti golfových areálů. Způsob, jak udržet, neřkuli přímo zvýšit počty vlastních členů v klubu, je proto doslova k nezaplacení. Ale i tady se používají v Česku dobře známé věrnostní programy, slevy na hřiště pro dlouholeté členy a další marketingové nástroje. Možná by se ale kvůli tomu, že snad většina klubů chce mít ve svých řadách více členů hodilo zavést, alespoň dle názoru anonymního čtenáře na golfovém fóru: „Něco nového, atraktivního a netradičního“.
