PRAHA Seriál o sázení na golf by opravdu mohl být nekonečný. Každý den, každou hodinu, každé kolo se na každém greenu planety odehrávají malá mikrodramata, kde míček lavíruje na hraně a jen nahodilost (a také trochu přírodní zákony) rozhodují o tom, jestli pro tuto chvíli udělá z golfisty „hero or zero“.
Jakýmsi pomyslným kořením zmíněných mikrodramat jsou v řadě případů sázky, které hráči v klubovně, na drivingu či dokonce až na greenu uzavírají a kterými si zesilují opojný stres a eventuální ještě opojnější pocit z úspěšné rány. A i to bude druhý díl hrdinských golfových historek na jejichž konci se stěhovali finance od prohrávajícího k vyhrávajícímu. Tentokrát mimo svět hlavních golfových superstars. Tento díl bude o velkých sázkách hvězd jiných oborů. Většinou těch hazardních. V prvním dílu jste si mohli přečíst o sázkách golfistů Matta Kuchara, Adama Scotta a Justina Thomase.
Erick Lindgren: Golfista a pouštní vytrvalec
Nejen perfektními ranami živ je svět golfových sázek. I ti, kteří se takzvaně s holí v ruce nenarodili a jejich hendikepy se k nule ani zdaleka neblíží golf milují a rádi se nechají vyprovokovat k sázce. Co se týká absolutní výše sázky, experti na to jsou profesionální hráči pokeru. Tito lidé mají hazard v krvi, při jejich sedavém zaměstnání je navíc golf velmi často užívaným „balančním“ cvičením. Takže v centrech pokerových profesionálů — jako je třeba Las Vegas —není neobvyklý denní režim zahrnující zjednodušeně řečeno dopolední spánek, odpolední kolo golfu a večerní/noční pracovní pobyt u pokerového stolu. Erick Lindgren, pokerový „Pro“ s několika náramky z WSOP (World Series of Poker — což je série pokerových turnajů konaných v Las Vegas, pozn. redakce) a více než deseti miliony dolary toho dne na přelomu 21. století vstával nicméně poněkud dříve. Předchozího večera totiž s poolem sázkařů okolo dalšího pokerového hráče Phila Iveyho uzavřel sázku.
Během následujícího dne měl čtyřikrát obejít Bear´s Best, nejtěžší hřiště v Las Vegas (20 minut od Stripu). Bez přestávky. Nesouc si vlastní hole. Hrající z pro-týček. A v každém kole zahrát pod sto ran. Shrneme ještě jednou: bez jídla a pití obejít čtyřikrát hřiště o délce téměř sedmi kilometrů, v červnovém lasvegaském slunci (s teplotami laškujícími okolo 40 stupňů Celsia) a v těchto podmínkách zahrát čtyři stabilní výkony. Lindgren vyrazil ráno o tři čtvrtě na šest a prvních pár jamek podle vzpomínek na míček ani moc neviděl. Ale zadařilo se mu. Hrál 86, 84 a 90 ran. Čtvrté kolo nedokončil, když sázkaři sázející proti němu „vyhedgovali“ své sázky a rozhodli se minimalizovat své ztráty. Za svůj úspěšný golfový maraton byl Lindgren odměněn výhrou více než 300 tisíc dolarů a zhubnutím o devět kilo.
Titanic Thompson: Když hazard vynáší víc než golf
Ten chlap mohl být profesionální golfista. Mohl asi být i sportovní hvězda. Jenomže nechtěl. Profesionální golf ve 30. letech minulého století byl jen chudým příbuzným toho dnešního, kde vám vítězný putt na osmnácté jamce přisune na bankovní účet sumu s mnoha nulami. Takže ti nejšikovnější se realizovali někde jinde. Jako třeba v sázkách a podvůdcích nejrůznějšího druhu. Nejlepší z těchto „talentovaných“ byl profesionální gambler Titanic Thompson. „V době, kdy my jsme hráli o stovky dolarů, on hrál o desetitisíce,“ vzpomínal na 30. léta na západě Spojených států golfistický „Pro“ Byron Nelson s tím, že i když Titanica dokázali na coursu porazit, vždycky nakonec zjistili, že finančně si on polepšil mnohem víc než oni. Třeba díky hendicepovým sázkám s přihlížejícími.
Nejslavnější historka z repertoáru Titanica Thompsona nicméně nezahrnuje celý bag, ale jen jednu hůl: čtyřku železo. Právě s touto měla další pokerová hvězda Johnny Moss obejít podle sázky devítijamkové hřiště a zahrát skóre maximálně 45 úderů. Od Mosse to byl taky pokus o trik, se čtyřkou železem již několik měsíců pilně trénoval nejrůznější rány. A v den realizace sázky se tak cítil velmi sebevědomý. Až do greenu. Put na jedničce mu nevyšel. Na dvojce taktéž ne. A na trojce jakbysmet. Až na dalších jamkách Moss pochopil, že mu Thompson podstrčil „poupravenou“ čtyřku. Výsledkem tohoto podvodu nicméně nebyla hádka mezi dvěma profesionálními gamblery, ale tour, kdy na toto schéma a sázky s ním spojeným nachytali řadu sebevědomých golfistů po celém západu Spojených států.
Michael Jordan: Sázejte na svůj hlavní obor zájmu
O tom, že nejlepší basketbalista všech dob miluje golf se všeobecně ví. To, že je neskutečně hravý a sázkami si zpestřuje kde co, je jakási předpokládaná podmínka jeho obří soutěživosti. To, že okolo muže, kterému ročně na účet jen díky jeho kontraktu se společností Nike přibude devítimístná suma, létají sázky s mnoha nulami (a to jak na golfových hřištích, tak na stolech kasín) také není tajemství. Jak se ostatně v minulém textu přesvědčil tehdy náctiletý Justin Thomas. Co nicméně nikdo netuší je, jak je MJ ve svých sázkách ve skutečnosti úspěšný. Jedna golfová s — pro změnu s hokejovou legendou — Jeremy Roenickem naznačuje, že ani s limitovanými schopnostmi v některých oblastech si GOAT nepřipisuje ztráty na svůj účet příliš často.
Jaro 1992. Sezóna NBA a NHL v plném proudu, dvě hvězdy Chicaga (Bulls i Blackhawks) si dopoledne udělali čas na partičku golfu. Místo činu: Beverly Country Club, nejprestižnější hřišťátko v Chicagu a okolí. V Americe se stoletá tradice zkrátka počítá. A muž od hokejky měl tehdy svůj den. Po prvním kole byl plus několik tisíc dolarů. Soutěživý MJ se nechtěl jen tak vzdát a tak požádal o druhé kolo. V klubovně do bagů podle vzpomínek přihodili tekutiny s příchutí chmele a vyrazili. A Roenickovi stále přála štěstěna. Po druhém kole měl Jordan v krvi několik piv a na skórkartě prohraných přes deset tisíc dolarů. Výsledek, na který startující šampión (v dané době se Bulls blížili k druhému ze šesti Jordanových titulů) nebyl úplně zvyklý.
Stejně jako na Roenickovo hecování: „Hele, chlastáš tady celý den, formu zjevně nemáš, za pár hodin hraješ,“ povídal mu prý podle svých vzpomínek. „Zavolám svému bookiemu a všechno co jsem s tebou vyhrál vsadím na Cleveland, co říkáš?“ provokoval hokejista basketbalistu. „Já ti klidně vezmu sázku, že vyhrajeme o dvacet a já nastřílím alespoň čtyřicet bodů,“ kontroval tehdy Jordan. Svoje peníze z toho úspěšného golfového dne už Jeremy Roenick nikdy neviděl. MJ ve výše popsaném stavu nastřílel 52 bodů a Cleveland padl o 26.
