PRAHA Špičkový golf se hraje pro lidi, skvělé rány profesionálů bez zvukového doprovodu okolo stojících diváků nemají tu správnou atmosféru. Po světě putující karavana profesionálního golfu se tak z důvodu koronavirové pandemie zastavila. A s ní řada dalších věcí. Televizní přenosy, rozbory expertů, diskuze fanoušků. Nebo také sázky.
V našem „nekonečném“ seriálu o sázení na golf tak máme prostor připomenout pár legendárních. Od těch, na které normálně sází sázkaři. Tedy od samotných hráčů. V hvězdném poli PGA je totiž řada velmi hravých jedinců, kteří nemají problém podpořit sportovní soupeření o slávu a čest špetkou navrch položených dolarů. A prakticky každý hráč si ve své konverzační výbavě nese nějakou tu historku, kterak někde „against all odds“ (volně přeloženo do češtiny „navzdory všemu“, pozn. red.) vyhrál nebo pohořel. Jaké jsou tedy sázky, které si hráči pamatují ještě po letech?
Lekce Kuchar: Jak nenásobit sázky
Byl na vysoké, hrálo mu to skvěle (v roce 1997 vyhrál amatérské mistrovství Spojených států), měl zkrátka nakročeno k výborné kariéře. Což devět vítězných turnajů ostatně potvrdilo. Před dvaceti lety nicméně Matt Kuchar dostal jednu z lekcí, kterou si projde většina sázkařů a na kterou se nezapomíná. Tradiční trénink se spoluhráčem a nejlepším kamarádem Carltonem Forresterem z univerzity Georgia Tech. Jako dva studenti mají sice hluboko do kapsy, cifry sázek při hře na jamky nicméně mají minimálně tři místa. „Hrál jsem opravdu výborně, nicméně jsem prohrával,“ vzpomíná zpětně Kuchar a jak se blížila osmnáctá jamka rozhodl se tento status quo změnit.
Na sedmnáctce zdvojnásobil sázku, zahrál par, Forrester nicméně trefil birdie. A Kuchar šel takříkajíc „all–in“. Jak by řekl zkušený sázkař – všechno nebo nic. Další zdvojnásobení, s jednou ranou by asi normálně skončil na svém. Forrester měl však svůj den. A co zahrál? „Byl to první albatros (v golfové terminologii to znamená, že hráč zahraje jamku tři rány pod par, pozn. red.), který jsem v životě viděl. Docela drahý zážitek. Trvalo mi několik měsíců, než jsem dluh vyrovnal,“ konstatuje dnes už se smíchem muž, který na PGA už vydělal přes padesát milionů dolarů.
Adam Scott: Pozor na hustlery
Umět hrát golf je jedna věc, umět sázet je věc druhá. Pro jedince ovládající tu druhou (a neberoucí si přitom servítky) si angličtina osvojila termín „hustler“. Phil Ivey, profesionální pokerový hráč, držitel deseti náramků z WSOP (World Series of Poker, tedy Světové pokerové série, pozn. red.) a muž, kterému se přezdívá „pokerový Tiger Woods“ je jedním z nich. Fred Couples a Adam Scott si s ním před lety dali jedno kolo a byť hrou jim Ivey nemohl sekundovat, Scott si z pochůzky odnesl zásadní ponaučení.
Prvních pět jamek bylo o ničem. Scott s Couplesem si „pinkali“ a drobné sázky nikoho nemotivovali. „Nepřišli jsme se tady takhle flákat,“ zahlásil následně Ivey a vypsal profesionálům „smetanu“. Vsadil se o pět tisíc dolarů, že na následujících třinácti jamkách společně neuhrají deset a více birdie. Couples a Scott si přestali „pinkat“ a před 17kou vypadali, že mají výhru v kapse. Ivey nicméně hodil „točený balón“ a přidal další sázku. Dalších pět tisíc, že oba trefí na sto čtyřicet yardů první ranou green. „Vzali jsme i druhou sázku a poté, co Fred svůj míček položil kam měl, myslel jsem, že to máme v kapse,“ vzpomíná zpětně Scott. Neměli. Scott dokázal svou ránu zpackat, poslal ji do bunkeru, uniklo mu i potřebné birdie a Ivey – muž, který na pokerových stolech vydělal přes dvacet šest milionů dolarů – ořízl golfisty v jejich vlastní hře o dalších deset tisíc.
Justin Thomas: Dýško od Jordana
Že basketbalový G.O.A.T. (greatest of all times, volně přeloženo do češtiny – nejlepší všech dob, pozn. red.) Michael Jordan miluje golf a ještě víc hazard se – minimálně v basketbalových kruzích – docela dobře ví. Justin Thomas to před jedenácti lety jako tehdejší teenager zjistil specifickým způsobem. Jeho otec Mike byl šéfem trenérů na hřišti Harmony Landing, kde se MJ pravidelně se svou entouraží zastavoval při cestě na dostihové Kentucky Derby a Justin celebritě nejdřív dělal caddieho, tedy nosiče holí.
Před jedenácti lety pak přišel jeho velký den. „Vem si svoje hole,“ přikázal mu Jordan a sám ke zbytku výpravy zahlásil: „Hraju s ním. A vezmeme jakoukoliv sázku, o jakou máte zájem.“ Thomas se nikdy pravidla hry nedozvěděl, tušil pouze že mezi Jordanem & Company lítaly sumy v řádech desetitisíců dolarů. „MJ mi jenom řekl ať hraju a ničím se nestresuju, tak jsem hrál a ničím se nestresoval,“ vzpomíná Justin Thomas s tím, že to byl – přes řadu účastí ve finálových dnech Masters turnajů – jeho nejintenzivnější herní zážitek. A podařený. „Na prvních sedmi jamkách jsem zahrál čtyři birdie a svět byl krásný,“ konstatoval později se smíchem Thomas. S tím, že s nejlepším basketbalistou všech dob hru samozřejmě vyhráli a dýško, které od Jordana tehdy inkasoval bylo toho léta zdaleka nejvyšší.
